Víte, co je to deflace?

Inflace obecně znamená zvýšení cenové hladiny zboží a služeb, v rámci dané ekonomiky. V závislosti na směrů pohybu těchto cen, ale můžeme mluvit také o deflaci (pokles cenové hladiny) nebo stagflaci (stagnování cenové hladiny). Přičemž pro zdravou ekonomiku je žádoucí mírná inflace, což ale postupně způsobuje snižování hodnoty penež v ekonomice.
Proč je ale žádoucí mít mírně rostoucí cenovou hladinu zboží a služeb? Vždyť tím se relativně snižují hodnota našich výplat a každý měsíc si můžeme tedy koupit o něco méně zboží (pokud Vám tedy zaměstnavatel kontiuálně nezvyšuje plat). Nehledě na to, pokud si někdo schovává úspory pod polštář, tak se mu postupně snižuje jejich hodnota - vždyť to nedává smysl. Proč není lepší mít trvalou deflaci a mít možnost nakupovat postupně více a více? Pojďme si to rozebrat a kouknout se na to detailněji!
Deflace
Když se kouknete perspektivou celé ekonomiky, nikoliv pouze svojí osobní, tak už začne být obrázek jasnější. Nyní se pojďme kouknou na opak inflace, tedy deflaci a pokles cenové hladiny. Na první pohled z osobní perspektivy, to může vypadat optimisticky - ceny klesají a já ušetřím, za svoje peníze si mohu dovolit koupit více. Ale teď se zamyslete - vím, že ceny klesají a budou klesat asi i nadále, tedy že zboží a služby budou v následujícím období pravděpodobně levnější.
Co udělá velká část domácností? Své nákupy a zbytnou spotřebu odloží, protože pokud očekávají slevu, dává smysl chvíli počkat a nakoupit levněji. Toto se ale týká ale hlavně dražších věcí ze spotřeby domácností, typicky koupě nemovistostí, pořízení nového automobilu, dražší elektroniky atd.. Neovlivňuje to tolik samozřejmě výdaje, které jsou nezbytné - například potraviny, energie, nájem.
Tohle chování (odkládání spotřeba a šetření) domácností, ale způsobí nežádoucí efekt v ekonomice - méně se nakupuje a klesá spotřeba, firmy nemají tak vysoké tržby a jsou donuceny šetřit, začnou tedy snižovat mzdy či dokonce propouštět (nevyužité zaměstnance) a stoupá tak celková nezaměstnanost, společně s menším výběrem daní pro stát (a stoupají i sociální výdaje státu - podpora v nezaměstnanosti atd.). Zvyšující se nezaměstnanost vyvolá ale obavy u domácností, které začínájí více šetřit a o to více utlumí spotřebu a nákupy, což vyvolá další tlak na firmy a jak už asi vidíte, jsme v začarovaném kruhu. Přesněji tedy ve spirále, která se nazývá deflační spirála.

Někdy se tato spirála označnuje jako ekonomická spirála smrti a jak vidíte, tak tlaky na roztočení spirály se zvětšují s každou otočkou a proto je nutné zasáhnout co nejdříve. Každá další otočka má výrazně větší sílu a je tedy nebezpečnější (snaha domácností o ušetření, protože očekávají levnější ceny v budoucnu oproti ztrátě zaměstnaní a následně obavy o samotnou budoucí existenci). Jakákoliv deflace po delší období, může být tedy velký problém, pro celou ekonomiku.
Samotnou deflaci jsme už několikrát ve světovém měřítku zažili, pojďme si ukázat pár příkladů:
1. USA - Velká hospodářská krize (1929 – 1933)
- Deflace dosahující mínus 6–10 % ročně
- V roce 1929 krachl americký akciový trh (tzv. black tuesday)
- Největší finančí krize 20.století, způsobil odpojední dolaru od zlatého standardu (1933)
- Nezaměstnanost se vyšplhala až ke 25% a miliony lidí přišli o práci
💡 Tato zkušenost vedla ekonomiku k závěru, že deflace je výrazně horší než inflace
2. Japonsko – "ztracená dekáda" (1991 - 2010)
-
Po skoro dvacet let deflace, případně mírná inflace (-1% až +1%)
- Hospodářský růst klesl z až původních 7,1 % (1988) na 0,8 % (1992)
-
Po splasknutí realitní a akciové bubliny (1991) ceny začaly klesat (či stagnovat)
- Během patnácti následujících let se ceny nemovitostí dostaly až na třetinu původní hodnoty
-
Lidé a firmy intezivně šetřili, centrální banka roky neúspěšně bojovala proti poklesu cen
💡 Tato zkušenost částečně pomohla i řešení následně hypoteční krize v USA (2008)
3. Česká republika
-
V několika letech jsme zazižili situaci, kdy inflace spadla k nule nebo byla mírná deflace
- Reálně ale větší deflace nebyla a jednalo se spíše o stagflace - nejméně -0,5% (srpen 1998)
- Nejdelší období deflace v ČR - prosinec 2012 až červen 2014 (důvod pokles cen ropy a potravin)
-
ČNB úspěšně zasahovala – snížením úrokových sazeb a intervencemi na kurz koruny
Shrnutí deflace - jde o poměrně nebezpečný jev v ekonomice, na který je potřeba co nejdříve reagovat odpovídajícími kroky, typicky ze strany centrální banky. Pokud se podaří deflaci rozject, je už násobně těžší jí zase zastavit (tlaky v ekonomice se postupně zvyšují).
V rámci samostatné České republiky jsme ještě větší deflaci nezažili a i když to na první pohled vypadá jako pozitivní situace, jde o jev, kterému je lepší se vyhnout. Ve finále má totiž potenciál výrazným způsobem ochromit celou ekonomiku (a finanční výsledky firem). Dohled na inflací je jeden z hlavních úkolů České Národní Banky a buďme rádi, že tento úkol se jí zatím relativně daří.
Ne všude na světě se ale centrálním bankám daří korigovat inflaci stejně úspěšně. Je proto dobré si těchto rizik být při investování vědom a pokud například zvažujete investovat v zemi, kde panuje deflace, vemte prosím na vědomí, že může trvat i několik let a desetiletí, což se velmi negativně projeví na téměř všech společnostech a firmách v dané ekonomice. Nehledě na negativní dopady na státní rozpočet.
Ale ve finále si svojí cestu musí najít každý sám.
Tak ať je ta Vaše úspěšná!